O ZKOUŠKÁCH NA BRITSKÉ UNIVERZITĚ
12:30
Na naší univerzitě nemáme zkouškové jako zkouškové. Učitelé se prostě rozhodnou, kdy jejich zkoušky budou. Příští týden je náš poslední týdne tohoto term (ještě jsem pořád nepřišla na to, jak "terms" fungují) a od příštího týdne rovnou začínáme další term a s ním nové předměty. Během tohoto a příštího týdne odevzdáváme seminárky a tím vlastně pro nás zkoušky v těchto předmětech končí.
A jak vlastně takové zkoušky v Anglii vypadají? Upřímně, každá vypadá jinak. Zatím jsem měla dvě zkoušky jako zkoušky:
- Jedna byla klasická abcd zkouška s jednou správnou odpovědí a neodečítáním se bodů za špatné odpovědi.
- Další byla "open book" zkouška, která byla opravdu.. jak to říct.. zajímavá. Mohli jsme si přinést jakýkoliv materiál, problém byl v tom, že ten předmět ještě nikdo do teď nechápeme. Dostáváme různé reporty a materiály, takže jsme si je mohli vytisknout a přinést s sebou na zkoušku. Původní domluva byla, že nemáme požívat internet, pak se to předělalo na "když už fakt nevíš, tak se podívej" a skončilo to tím, že během zkoušky minimálně několik lidí strávilo celou dobu na internetu hledáním věcí. Zkouška ale nebyla ani tak o tom, co víme, ale jak umíme dávat věci do souvislostí a jaký máme rozhled. Což, mně osobně přijde mnohem lepší, než nadrtit se 80 stránek (což v ČR nebylo nic neobvyklýho) a pak to všechno vyplivnou na papír.
Každopádně z obou zkoušek jsem dostala nejlepší známky, z čehož mám hroznou radost, jelikož jsem se na začátku hrozně bála, že se umím učit ale neumím o věcech přemýšlet v hlubších souvislostí. A víte co? Když jste tři měsíce ve společnosti lidí, kteří to umí a kteří to dělají už od první třídy, ono to přijde tak nějak samo.
Další na řadě byly assignments, tedy samostatné zpracování nějakého problému. A abych řekla pravdu... to je tak strašná paráda! Není to totiž o tom, jestli něco umíte nebo neumíte. Je to o tom, jestli umíte najít potřebné informace, dát si je do souvislostí a navrhnout řešení která se vztahují k danému problému. Pracovala jsem zatím na dvou:
- Navrhnutí plánu toho, jak fiktivní banka může ušetřit peníze, pokud změní systém, jakým způsobem odměňuje zaměstnance. Tento report byl "určený" pro ředitele společnosti, a tím pádem nemá smysl mu tam citovat teorii z knížek, ale je potřeba navrhnout praktická řešení ve vztahu k businessu. Člověk si trošku pohledá, ale informace určitě o tom najít jdou, což je taky součást toho všeho – umět si najít informace o odvětví, o konkurenci, a tak dále.
- Zhodnocení a navržení nového plánu na nábor, selekci a udržení zaměstnanců ve fiktivním hotelu. Zase, je to to stejné co minulý report, a člověk si opravdu informace pohledá.
Jeden report už jsem odevzdala a druhý odevzdávám za týden. A víte, co je na tom super? Učitelé chtějí, abychom za nimi chodili na konzultace a ptali se jich na různé nápady. Chtějí, abychom to měli co nejlepší a nejde jim o tom jenom už to nějak hlavně rychle dodělat, aby se nás co nejrychleji zbavili. (Mimochodem, studuji ještě školu v česku, mám několik online předmětů, kde učitelé na otázky nereagují a i když úkoly byly odevzdány a předměty tak byly ukončeny už před měsícem ani se neuráčili nám dát známky...).
Ano, bála jsem se zkoušek a obecně učení se na britské škole. Ale vidím, že když tomu člověk něco málo dává, když si čte o něco málo navíc než ostatní a když se zajímá, tak je to opravdu o hodně jednodušší, než biflování se hor textu. Proto pokud někdo váháte, nebojte se toho. I to kritický myšlení přijde samo. Ale musíte to brát tak, že je to všechno learning experience a že tam jste, protože se chcete co nejvíc naučit. Protože jsem se potkala s až moc spolužáky (a to jich ani moc nemám), kteří si jenom pořád něco stěžují, že je to blbost, že musí něco dělat, a tak podobně. Proto se toho nebojte, budete muset zatnout zuby, ale běžte do toho!
0 komentářů