CO JSEM SI ODNESLA Z PRVNÍHO MĚSÍCE ŠKOLY

22:51


Těžko se mi tomu věří, ale už je to měsíc, co mi oficiálně začala škola. To také znamená, že mám před sebou ještě 7-8 měsíců výuky (ještě jsem stále nepřišla na to, kdy vlastně končíme, a 11 měsíců do odevzdání diplomky. 

Ráda bych tady, víceméně tak nějak pro sebe, shrnula, co jsem se za ten první měsíc naučila, a jaká ponaučení jsem si odnesla. 


CO JSEM SI ODNESLA ZA VĚDOMOSTI

1) První týden, takzvaný nultý týden, jsme měli "induction". Během induction jsme měli spoustu prezentací od učitelů, kteří nám dávali ochutnat to, co se bude později dít na jejich předmětech. 

2) Další čtyři týdny jsme měli další induction, která byla ale konstruována tak, abychom byli všichni na stejném základě. Máme tam totiž několik lidí, kteří mají za sebou víc jak 10 let pracovních zkušeností a pak taková telata, jak jsem já, která dokončila bakaláře na úplně jiném oboru.

3) Během těchto čtyřech týdnů jsme měli možnost bavit se o:
  • lidském chování na pracovišti a co o tom musí vědět HR člověk 
  • etika v businessu 
  • vliv ekonomické krize a dalších změn ekonomiky (globalizace) na HR
  • nejistá práce (o tom, jak se plné úvazky posouvají k částečným úvazkům, případně na "zero hours" úvazky)
a obecně o mnoho dalších věcech. Hodně mi to pomohlo se začít alespoň trochu orientovat se ve věcech, ale bez dalšího čtení z vlastní iniciativy bych se pořád hodně ztrácela. Čtení je vlastně nejdůlžitější část magisterského studia, jelikož máme výuku pouze 2 dny v týdnu, ale očekává se od nás, že budeme trávit další spoustu častu čtením nejenom povinné a doporučené literatury, ale také novinami, vědeckými články a podobně. Od prvního dne jsem se na ten mindset naladila a doufám, že je to dostatečné. 

4) Od začátku máme také výuku "core modulů", což jsou povinné předměty, které běží od prvního až do posledního týdne. Konkrétně se pro mě jedná o:
  • Metrics, Analytics and Data – Tohle je předmět, který se v rámci HR učí pouze na naší škole. Navíc ho učí člověk, který není profesor ani učitel, ale pracuje v oboru. Což je strašně super, protože se neučíme o sáhodlouhé zastaralé teorii, ale o tom, co se v praxi opravdu používá. Zkouška z tohoto předmětu není žádná matematika, žádné memorování, ale sestavení portfolia, které si potom odneseme do naší praxe. Jednotlivé úkoly můžeme vyučujícímu posílat na okomentování, což je taky skvělé, protože není potřeba se stresovat s tím, že se mi motá "efficiency" a "effectivness".
  • People Management and Development in Business – Upřímně jsem ještě nepochopila, o čem tento předmět je. Bavili jsme se o tom, jak přeprava na lodích pomocí kontejnerů změnila svět (jediný přesah do HR, který jsem tam viděla, byl v tom, že každá změna k lepšímu je doprovázena obrovským odporem ze strany nekvalifikovaných pracovníků), poté jsme řešili, jak bude vypadat pracovní trh v roce 2040, jak funguje leadership a změna (na základě této přednášky jsem si přečetla během dvou dnů knihu "Leading Change" od Johna Kottera, byla to skvělá kniha, která mě hodně bavila a hodně zaujala!) a podobně. Ještě jsem teda stále nepřišla na to, jakým způsobem bude udělaná zkouška z tohoto předmětu, a mám takový pocit, že ani sám vyučující to neví. Což je docela nešťastný, protože nám bylo řečeno, že tohle je jedna z nejtěžších zkoušek. 
  • Applied Dissertation – Předmět, který nám pomáhá s psaním diplomky. Co já bych za takový předmět dala, kdyby fungoval v Česku! Od začátku se nás snaží vést k tomu, abychom se co nejdříve začali zajímat o naše téma, jehož návrh musíme odevzdat v půlce ledna. Zajímavé na tom je, že téma se poté může evidentně ještě klidně změnit, nebo se můžou změnit i menší části, například cíle. To u nás při bakalářce jsme rok před odevzdáním museli předat přesné znění, které se pak nesmělo změnit ani trošku. Že to nešlo tak jak člověk chtěl? Smůla, napasuj si bakalářku na to, aby Ti seděla se zadáním. Z tohoto předmětu mám opravdu radost, ale ocenila bych, kdyby ho neučila francouzka, která má značné problémy s angličtinou. Ve spoustě případů se potom nechápeme, navíc je hrozně zmatená, před každou hodinou jde rovnou pro technika, protože si neumí zapnout počítač a podobně. Každopádně to nic nemění na tom, že je super, že takový předmět máme, aby nás postupně naváděl k tomu, co máme za rok odevzdat.


CO JSEM SI ODNESLA ZA ZKUŠENOSTI

1) Trvá to. Všechno. A dlouho. Člověk se nad tím nesmí rozčilovat, ono se to vyřeší. A když se to nevyřeší, zkusíte někomu říct, třeba to vyřeší ten člověk. Případně Vás začne posílat od člověka ke člověku, jako by si to nemohli vyřešit mezi s sebou interní komunikací. A co trvá dlouho? Tak třeba než se Vám podaří vysvětlit vyučujícím, že jejich předmět nevidíte v "My Learning" systému, kam vás neustále odkazují. Že nevidíte učebnici, kterou máte vidět. A tak dále a tak dále. 

2) Učitelé jsou mnohem příjemnější než u nás. Asi to bude tím, že v angličtině neexistuje vykání a všecno je mnohem osobnější. Všichni se oslovují křestním jménem, když Vás potkají na chodbě, pozdraví Vás a prohodí pár slov, když Vás uvidí přes celý kampus, tak se usmějí. Po hodině zůstávají ještě pár minut ve třídě, kdyby se někdo chtěl na něco zeptat, ale nechtěl se ptát před celou třídou.

3) Celá třída je poměrně relativní pojem. Momentálně je nás tam totiž okolo 15, přičemž některé přeměty máme společné s těmi, kdo jsou na mezinárodním HR, jiné předměty máme spojené s lidmi, kteří mají druhý rok part time a některé předměty máme i s part time lidmi v prvním ročníku. Když se na jediném předmětu sejdeme sami z oboru, je nás tam okolo osmi. Jo a říkala jsem, že jsme tam vlastně samé holky? Občas se nám tam mihne nějaký kluk, nikdy netuším, kde se tam vezmou, pak se zase pár týdnů neukážou, ale tak... 

4) Učitelé se Vás nesnaží potopit, ale snaží se Vám pomoct. A to nejenom v samotné výuce a v předmětech, kdy Vás nabádají k tomu, abyste četli, abyste si spojovali jednotlivé myšlenky skrze předměty (což je taky vlastně super, jelikož v každém předmětu se pokaždé minimálně jednou zmíní o něčem, co se už zmiňovalo v nějakém jiném předmětu). To se mi na bakaláři moc často nestávalo. A také se Vás snaží přesvědčit, abyste využili toho, že platíte za školu. Škola totiž nabízí spoustu super věcí, od akcí až po různé workshopy, možnost potkat se s knihovníkem, který Vám může pomoct najít potřebnou literaturu nebo Vás naučí pracovat s vyhledávači akademické literatury, a mnoho dalšího. Mám trošku strach, že to nestihnu všechno využít, jelikož vím, že se prvních pár měsíců budu ještě pořád rozkoukávat, a pak to už asi nestihnu všechno využít. Ale tak uvidím. 

-- 

Abych to shrnula. Ve škole se ještě pořád rozkoukávám, ale zároveň to není tak těžký, jak jsem si myslela, že to bude. Nemusím si nahrávat přednášky na telefon, protože bych si nestíhala zapisovat. Všem prakticky rozumím, až na pár spolužáků z Asie, kteří sotva rozumí a často nedokážou ani stvořit pořádnou větu. Moc nechápu, jak se tam takový lidé dostali (k přihlášce se musí doložit certifikát z angličtiny), ale dá se to zvládat. 

You Might Also Like

0 komentářů